Daň z příjmů

zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů (celý zákon na http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/)

Fyzické osoby

Poplatníci daně (§ 2)

1. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci").

2. Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

3. Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

4. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

Předmět daně z příjmů fyzických osob (§ 3)

Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň") jsou:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - např.: mzda,

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

3. příjmy z kapitálového majetku - např.: úroky, dividendy,

4. příjmy z pronájmu,

5. ostatní příjmy - např.: příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry (§ 10).

Příjmem se rozumí:

Příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního právního předpisu^1a), pokud tento zákon nestanoví jinak.

Předmětem daně nejsou:

• příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,¹⁾ zděděním, vydáním²⁾ nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností,

• úvěry a půjčky s výjimkou:

  1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,

  2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,

• příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,^1b)

• příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,^1c)

• příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),

• příjmy získané převodem majetku od osoby blízké, která byla zemědělským podnikatelem^1e) a předčasně ukončila provozování zemědělské činnosti,

• příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů^1d), příjmy z vypořádání společného jmění manželů^4g),

• částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

Právnické osoby

Poplatníci daně z příjmů právnických osob (§ 17)

Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu^30b) (dále jen „poplatníci").

Poplatníci, kteří:

• mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo"), mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

• nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky. Od daně z příjmů jsou též osvobozena veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu.

Zdaňovací období (§ 17a)

Zdaňovacím obdobím je:

1. kalendářní rok,

2. hospodářský rok,²⁰⁾

3. období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva⁷⁰⁾ do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo

4. účetní období,²⁰⁾ pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

Předmět daně (§ 18)

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy"), není-li dále stanoveno jinak.

Předmětem daně jsou vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v § 18 odst. 4 písm. d).

U těchto poplatníků nejsou předmětem daně příjmy:

1. z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,^17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,

2. z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,^17b) z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu¹²⁴⁾, z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce,

3. z úroků z vkladů na běžném účtu,

4. z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi^30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu^17b) příjmem státního rozpočtu.

Tito poplatníci jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna organizačními složkami státu,^30b) obcemi u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy^17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.

U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:

1. z investičních transferů,

2. z úroků z vkladů na běžném účtu.

Předmětem daně nejsou:

1. příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,¹⁾ zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů,

2. u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,^15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,²⁾ do výše nároků na vydání základního podílu,¹³⁾ a dále příjmy z vydání dalšího podílu¹³⁾ v nepeněžní formě,

3. příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů^19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona,

4. příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.^1c)

 

Společná ustanovení pro FO a PO

Splatnost daně

Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, daň si sám vypočítat a zaplatit ji místně příslušnému finančnímu úřadu, popřípadě tomuto správci daně uhradit rozdíl mezi zaplacenými zálohami na daň a daní vypočtenou v daňovém přiznání, je-li vypočtená daň vyšší, a to v zákonné lhůtě pro podání přiznání. Na úhradu skutečné výše daně se započtou pouze zálohy, jejichž lhůty splatnosti spadaly do příslušného zdaňovacího období, zaplacené před uplynutím zákonné lhůty pro podání daňového přiznání.

Splatnost záloh na daň v roce 2010

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohovým obdobím se rozumí období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za následující zdaňovací období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti, vymezené v § 41 odst. 1 platného znění zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po dni podání do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti.

Přitom je nutné mít na zřeteli, že kalendářní rok 2010, pokud není totožný se zdaňovacím obdobím podle § 17a písm. a) zákona, se člení na zbývající část předchozího zdaňovacího období, počínající dnem 1. ledna 2010 a část následujícího zdaňovacího období, končící dnem 31. prosince 2010, jehož začátek připadá na jiný den než 1. leden 2010, a přitom se jedná buď o první den účetního období hospodářského roku (§ 17a písm. b) zákona) nebo rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva (§ 17a písm. c) zákona) anebo první den účetního období, které je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců (§ 17a písm. d) zákona).

Ve zdaňovacích obdobích nebo částech zdaňovacích období, která spadají do roku 2010, zálohy na daň:

1. neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč a dále obce a kraje,

2. se šestiměsíční periodicitou platí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období,

3. s tříměsíční periodicitou platí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti:

   • první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období,

   • druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období,

   • třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a

   • čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

 

 

V roce 2010 jsou zálohy na daň z příjmů splatné:

a) u právnických osob, jestliže jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní rok podle § 17a písm. a) zákona, a u fyzických osob vždy, pokud jim vznikne zálohová povinnost:

• do pondělí 15. března 2010 (první čtvrtletní záloha),

• do úterý 15. června 2010 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),

• do středa 15. září 2010 (třetí čtvrtletní záloha),

• do středa 15. prosince 2010 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha);

b) u právnických osob, pokud do roku 2010 spadají dvě navazující části zdaňovacích období hospodářského roku podle § 17a písm. b) zákona, jestliže do některého z následujících kalendářních měsíců připadne:

• šestý nebo dvanáctý měsíc zdaňovacího období hospodářského roku, v němž se platí dvě zálohy nebo

• třetí, šestý, devátý nebo dvanáctý měsíc zdaňovacího období hospodářského roku, v němž se platí čtyři zálohy

Termíny splatnosti záloh daně z příjmů
v 1. pololetí 2010	ve 2. pololetí 2010
do středy 20. ledna 2010	do úterý 20. července 2010
do pondělí 22. února 2010	do pátku 20. srpna 2010
do pondělí 22. března 2010	do pondělí 20. září 2010
do úterý 20. dubna 2010	do středy 20. října 2010
do četvrtka 20. května 2010	do pondělí 22. listopadu 2010
do pondělí 21. června 2010	do pondělí 20. prosince 2010